Polsko
Poláci jsou silně věřícím národem, a proto není divu, že Velikonoce mají v této zemi výsostné postavení. Na Bílou sobotu si chodí do kostela nechat posvětit potraviny, které si lidé připravili na Boží hod velikonoční. Po postním období mezi nimi nesmí chybět maso nebo uzeniny, velikonoční tabule má být z celého liturgického roku nejbohatší. Z kynutého těsta se pečou bábovky nebo beránci, kteří se ale prodávají i vyrobení z cukru. Na Velikonoční pondělí se lidé polévají vodou, to má zajistit zdraví na další rok podobně jako třeba na Slovensku.
Maďarsko
I pro Maďary je typická tradice polévání příslušnic něžného pohlaví vodou nebo voňavkou. Zde má však polévání zajistit, že budou ženy a dívky nejenom zdravé, ale i plodné. Muži za odměnu dostávají velikonoční vajíčka, koláče nebo alkohol. Kořeny sahají do předkřesťanských časů a není proto divu, že tři sousední země tradici sdílí.
Německo a Rakousko
V Německu děti zdobí velikonoční strom z proutí zdobenými vajíčky. Poté si jedno uloží do malého hnízda ze slámy, aby jim do něj velikonoční králíček nadělil sladkosti. V některých regionech je to třeba slepice, kohout nebo dokonce kachna. Obvykle Němci o svátcích jedí „zelená“ jídla na čtvrtek, ryby v pátek, a jehněčí kýtu v sobotu. Rakušané mají ve zvyku jíst vejce, která slepice snese na Zelený čtvrtek, protože přináší štěstí a zdraví. Na Bílou sobotu se pak zapalují ohně, které mají spálit zimu. Tato tradice je typická i pro některé německé regiony.
Francie a Belgie
V některých částech Francie se vypráví o Velikonocích dětem, že všechny zvony země mlčí od čtvrtka do soboty, protože je poslali do Říma, aby jim bylo požehnáno. Při návratu pak z nich padají vejce, kuřátka a zajíčci z čokolády. Hodné děti je pak v pondělí mohou najít na loukách a v zahradách. Převažuje však tradice, že sladkou odměnu nechává dětem velikonoční zajíček, podobně jak je tomu i v Belgii. Na velikonočním stole nesmí chybět pečené jehněčí a čerstvá zelenina.
Španělsko a Portugalsko
Velikonoce jsou pro Španěly a Portugalce velice důležité. V těchto zemích mají lidé volno již od čtvrtka. Přípravy na oslavy začínají i několik měsíců předem. V ulicích jsou během svatého týdne různé pochody a divadelní vystoupení. Na jihu je typický pochod kajícníků ve špičatých kápích. Typickým svátečním jídlem je brioška, do které se ještě před pečením ukládají barevná vajíčka.
Řecko
Na Velký pátek se v Řecku dodržuje půst. V sobotu se vaří velikonoční vejce v červené barvě, která symbolizuje Kristovu krev. Zajímavé je, že v Řecku vám o Velikonocích naservírují jako tradiční pokrm dršťkovou polévku s chlebem. Pro Velikonoční neděli je typické péct jehně na rožni. K němu se pak podává rýže, salát a játrové knedlíčky.
Skandinávie
Norsko, Švédsko a Finsko mají velice bohatou velikonoční kulturu, většina z tradic a obyčejů pochází z dávných pohanských praktik. Skandinávci na velikonoční ráno vstávají časně a vyráží z domů do vysoko položených míst, aby mohli sledovat rozbřesk, protože se říká že v tento den slunce na obloze předvádí pozoruhodný tanec. Staré legendy praví, že v tuto roční dobu se probouzí i trollové a čarodějnice a proto se zapalují vatry na jejich odehnání. Děti se pak za ně převlékají a klepou lidem na dveře jako o Halloweenu. Dostávají čokoládová vajíčka nebo jiné sladkosti.
Anglie
v Anglii čokoládová vajíčka nenosí králíčci nebo zvonky, ale děti chodí od dveří ke dveřím, stejně jako ve Skandinávii, sbírat vajíčka, čokolády a jiné sladkosti. Sváteční menu se skládá z jehněčí pečeně s mátovou omáčkou, brambor a hrášku. Jako dezert se podává mazanec s kandovaným ovocem zdoben křížem.
USA
Američanům nosí čokoládové dobroty a jiné sladkosti také velikonoční králíček. V pondělí se tradičně uskutečňuje hon na vajíčka, která děti hledají v trávě. Každoročně se takovýhle velikonoční hon koná i v Bílém domě a organizuje ho sám prezident.
Mexiko
V ulicích Mexika můžete vidět bohatou výzdobu z girland už dva týdny před svátky. Den před Velikonocemi totiž všichni svorně vyrážejí do ulic. Během oslav se pálí obrazy Jidáše a ničí se jeho "piňaty", papírové reprodukce plněné sladkostmi. To vše jako trest za zrazení Krista. Oslavy se považují za postní a proto se podávají především ryby a mořské plody.
A co Velikonoční ostrov?
Oslavují se největší svátky křesťanů i tady? Tento ostrov v Oceánii je známý zejména díky množství velkých starobylých kamenných soch. Nežije tady velikonoční králík, ani věřící tu nemají své poutní místo. Tento netradiční název mu totiž dal v roce 1722 jeho objevitel Jakob Roggeven v den, kdy na něj doplul - na Velikonoční pondělí. :)
Velikonoce jsou tedy skutečně svátky bohaté na zvyky a tradice. Jistě se různí i u nás v České republice. Ať už tedy slavíte příchod jara nebo vzkříšení Krista, přejeme vám zejména, abyste si užili cenný čas s blízkými.
