I přes svou ponurou atmosféru patří kostnice a hrobky k atraktivním výletním cílům které stojí za vidění. Vydejte se s námi po těch nejkrásnějších v Česku.
1. Schwarzenberská hrobka v Domaníně u Třeboně
Prohlédnout si Schwarzenberskou hrobku můžete nedaleko Třeboně v Domaníně, v anglickém parku na jihovýchodní straně rybníka Svět. Kaple hrobky je osvětlená svíčkami a je výborně akusticky ozvučená. Kromě prohlídek se zde konají koncerty a další kulturní akce. O stavbu hrobky se zasloužil Jan Adolf II. Schwarzenberg se svou manželkou kněžnou Eleonorou. Zhotovením byl pověřen Josef Schmidt a později knížecí stavitel F.D. Deworetzský, spolutvůrce přestavby zámku Hluboká. Novogotická stavba hrobky ve tvaru pravidelného šestiúhelníku ukrývá prostor kaple zasvěcené Božskému Vykupiteli. V hrobce nad kaplí se nachází umělecky cenný sarkofág, vytvořený Alexanderem Trippelem roku 1789. A na třech deskách jsou vyryty texty smutečních telegramů, které poslal císař František Josef.
Otevírací doba:
- PO-NE: 9:00 – 16:30 hodin
Vstupné:
- Vstupné v závislosti na okruhu pro dospělého vyjde na 50-100 Kč, pro děti a studenty na 70 Kč, děti do 6 let zdarma.
Podívejte se na tipy, kde se ubytovat, ať to máte ke kostnici opravdu kousek.
2. Schwarzenberská hrobka u zámku Orlík
V jižních Čechách leží ještě jedna Schwarzenberská hrobka. Není tak honosná jako ta u Třeboně a není přístupná veřejnosti, ale za návštěvu stojí také. Tyčí se na skále nad Orlickým jezerem a zaujme vás svou klidnou atmosférou. Novogotická Schwarzenberská rodinná hrobka pochází z poloviny 19. století. Budova je dvoupodlažní s monumentální schodišťovou rampou a s předsunutou věží a byla vystavěna v novogotickém slohu v letech 1875-1877. V hrobce jsou uloženy sarkofágy s ostatky členů krumlovsko-hlubocké větve rodu Schwarzenbergů.
Podívejte se na tipy, kde se ubytovat, ať to máte ke kostnici opravdu kousek.
3. Hrobka Sylva-Taroucců a Stolbergů v Čechách pod Kosířem
Pár kilometrů západně od Olomouce se nachází vesnička Čechy pod Kosířem, ve které najdete hrobku portugalského rodu Sylva-Taroucca. Hrobka je umístěna v pseudogotické vyhlídkové věži stojící v zámeckém parku. Rod Sylva-Taroucca vlastnil zámek téměř dvě stě let, a to až do roku 1945. Ervín Sylva-Taroucca nechal zámek pozdně empírově přestavět. Na zámku a věžičce často maloval Josef Mánes. Na zámecké zahradě jsou vysazeny vzácné dřeviny z celého světa a zasloužil se o ně František Josef Sylva-Taroucca.
Podívejte se na tipy, kde se ubytovat, ať to máte ke kostnici opravdu kousek.
4. Dietrichsteinská hrobka v Mikulově
Dietrichsteinská hrobka v Mikulově byla dříve kostelem, který vyhořel a následně byl přestavěn na hrobku. Tato podoba jí vydržela až do počátku 90. let 20. století, kdy ji město zrekonstruovalo. V hrobce je uloženo 45 rakví a 3 urny s ostatky příslušníků rodu Dietrichsteinů. Samotný zakladatel hrobky, kníže František Josef Dietrichstein, je pohřben ve Vídni a v hrobce je uloženo pouze jeho srdce. Interiéry i exteriéry hrobky si prošly rekonstrukcí a dnes v nich najdete galerii. Co se ale dochovalo, jsou krásné původní varhany. Z čelní terasy hrobky je nádherný výhled na historické náměstí a na celé okolí Mikulova.
Otevírací doba:
- PO-NE: 10:00 – 18:00 hodin
Vstupné:
- Vstupné pro dospělého vyjde na 70 Kč, pro děti a studenty na 50 Kč.
Podívejte se na tipy, kde se ubytovat, ať to máte ke kostnici opravdu kousek.
5. Buquoyská hrobka
Buquoyská hrobka je dominantou hřbitova v Nových Hradech. Stavba připomíná Schwarzenberskou hrobku v Třeboni, ale nemá podzemní krypty. Hrobka má dvě části, kryptu v přízemí a kapli v patře. V pseudogotickém slohu ji vybudoval Karel Bonaventura Buquoy s novohradským stavitelem Karlem Bůžkem, a to podle návrhu pražského architekta vládního rady Josefa Schulze. Nad vchodem do zádušní kaple můžete obdivovat rozměrnou pozlacenou mozaiku Panny Marie od Maxe Švabinského. Dalším skvostem je kamenný reliéf, umístěný v přízemí, s buquoyským znakem neseným párem gryfů s rodovým heslem: „Dieu et mon roi“ , což v překladu znamená „Bohu a mému králi.“
Časy komentovaných prohlídek:
- ÚT: 10:00 a 11:00 hodin
- PÁ: 17:00 hodin
- každá 1. SO v měsíci: 10:00 a 11:00 hodin
Vstupné
- Vstupné pro dospělého vyjde na 40 Kč, pro děti do 15 let je zdarma.
Podívejte se na tipy, kde se ubytovat, ať to máte ke kostnici opravdu kousek.
6. Kostnice Kutná Hora - Sedlec
Kostnice v Sedlci u Kutné Hory je dnes díky médiím světoznámá. Svou dnešní podobu získala díky barokním úpravám J.B. Santiniho Aichla. Je celá vyzdobená výhradně lidskými kostmi z ostatků ze 40 000 zemřelých, kteří většinou padli během morových epidemií a husitských válek. Autorem výzdoby z lidských kostí, kříže, kalichů, monstrancí a erbu rodu Schwarzenbergů je řezbář z České Skalice František Rint. Najdete zde takové unikáty jako je lustr složený z velkých kostí lidského těla, hrůzostrašné dekorace z lidských lopatek a kyčlí či ztvárnění myšlenky memento mori, nesoucí odkaz napříč staletími a ukrývající hlubokou symboliku. Celé místo v sobě nese silný magnetismus a vyvolává v člověku touhu okusit nevšední věci a odhalit odkazy předků.
Otevírací doba:
- PO-NE: 10:00 – 17:00 hodin
Vstupné
- Vstupné pro dospělého vyjde na 160 Kč, pro děti a studenty na 120 Kč.
Podívejte se na tipy, kde se ubytovat, ať to máte ke kostnici opravdu kousek.
7. Brněnská kostnice
Brněnská kostnice u kostela sv. Jakuba je druhou největší kostnicí v Evropě, první je potom kostnice v Paříži. Odhadovaný počet pohřbených je více než 50 tisíc. Na dnešním Jakubském náměstí se od 13. století nacházel hřbitov, který byl uložen uvnitř hradeb. Jelikož byly tyto prostory omezené, brzy začaly docházet kapacity. Proto byl vymyšlen výměnný systém pohřbívání. Po 10 – 12 letech po pohřbu byl hrob otevřen, vyjmuly se ostatky a na to místo byl pohřben někdo jiný. Vyjmuté ostatky se ukládaly do podzemních kostnic. Byly zde pochovány oběti středověkých morových a cholerových ran, válečných událostí z doby třicetileté války a švédského obléhání. Město Brno si dokonce nechalo složit vlastní hudbu, která vám prohloubí zážitek z prohlídky.
Otevírací doba:
- ÚT-NE: 9:30 – 18:00 hodin
Vstupné
- Vstupné pro dospělého vyjde na 140 Kč, pro děti a studenty na 70 Kč, děti do 6 let zdarma.
Podívejte se na tipy, kde se ubytovat, ať to máte ke kostnici opravdu kousek.
8. Kostnice Mělník
Kostnice se nachází v kryptě proboštského kostela sv. Petra a Pavla pod kněžištěm. Spolu s kostnicí v Sedlci patří k největším v Česku. Krypta je strohou gotickou místností s pozůstatky 10 – 15 tisíců lidí, které byly sváženy z různých míst v okolí Mělníka. Jedná se především o pozůstatky ze třicetileté války. Kostnice sloužila jako součást hřbitova. Kosti jsou sestaveny ve tvaru jednoduchých ornamentů. Lebky a kosti s válečnými ranami jsou soustředěny na jednom místě. Kostel sv. Petra a Pavla je jedním z nejstarších chrámů v Čechách z přelomu 10. a 11. století. Dominantní je věž kostela s barokní bání vysokou 60 metrů.
Otevírací doba v červnu:
- ČT-PÁ: 11:30 – 16:00 hodin
- SO: 9:30 – 12:30 hodin, 13:00 – 17:00 hodin
- NE: 10:30 – 12:30 hodin, 13:00 – 16:00 hodin
Vstupné
- Vstupné pro dospělého vyjde na 50 Kč, pro děti a studenty na 25 Kč, děti do 6 let zdarma.
Podívejte se na tipy, kde se ubytovat, ať to máte ke kostnici opravdu kousek.
9. Kostel sv. Jakuba v Letařovicích
U původně renesančního kostela, přestavěného do barokního slohu, se nachází kostnice v rohu místního hřbitova. Kostel je přístupný pouze během mše a při poutích. Raritou kostnice je oltář z 18. století, složený z lidských lebek a kostí. Kostel se nachází pod Ještědem, ve vesničce Letařovice. Byl postaven ve 13. století rytířským řádem johanitů. Prošel si nejdříve gotickou přestavbou, poté získal renesanční sgrafitovou omítku a během baroka získal typickou věž a nádherný rustikální kazetový strop s malovanými výjevy ze života sv. Jakuba. Kostel a přilehlá kostnice si procházejí postupnou renovací.
Otevírací doba:
- Kostel je otevřen každou 1. a 3. neděli v měsíci ve 14:00 hodin.
Podívejte se na tipy, kde se ubytovat, ať to máte ke kostnici opravdu kousek.
10. Poutní kostel Jména Panny Marie
Vesnička Lomec na Šumavě se řadí mezi nejproslulejší poutní místa v jižních Čechách. Poutní kostel Jména Panny Marie patří k významným dílům vrcholného baroka ve střední Evropě. Poutní místo je křižovatkou cyklotras a jedním ze zastavení na naučné cyklostezce Historická krajina Netolicka. Kostel vystavěl hrabě Buquoy, kvůli zázračné sošce Panny Marie s Ježíškem. Obdivovat můžete unikátní centrální oltář s bohatými řezbami. Ten je zmenšeninou Berniniho papežského oltáře z chrámu sv. Petra v Římě. Pod vrcholem místního kopce probíhaly ve 20. letech minulého století archeologické vykopávky a byla zde objevena řada slovanských mohyl pocházejících z 6.-9. století. Toto pohřebiště patří v Čechách mezi největší a nejzachovalejší svého druhu.
Podívejte se na tipy, kde se ubytovat, ať to máte ke kostnici opravdu kousek.
