Informace o pobytu v bodech
- Termín pobytu: 28.7.2022 - 30.7.2022
- Ubytovaní jsme byli v: Penzionu Gasthof Mentenwirt
- Lokalitou ubytování jsou: Rakouské Alpy
- Cestovala jsem s: Partnerem
- Stravování: Polopenze
- Doprava: Autobusem
Kam a jak jsme jeli?
Na pobyt do Lungau jsme se vydali autobusem z Českých Budějovic. Na trase nás čekal přestup v Salcburku, kam jsme se dostali za 3 hodiny a 45 minut. Z autobusu jsme vystoupili na zastávce Salzburg - jih (Salzburg - Süd), odkud jsme se trolejbusem číslo 3 dostali na hlavní nádraží (Salzburg Hauptbahnhof). Z hlavního nádraží už jel přímo do Lungau autobus číslo 270 (směr Tamsweg). Bohužel až v autobuse jsme zjistili, že jsme mohli nastoupit na zastávce nedaleko stanice Salcburk - jih. Podle informací na webu rakouského dopravního podniku jsme usoudili, že ideální bude vystoupit v sousední vesničce Sankt Michael im Lungau a poté dojít zbývajících cca 1,5 km do Penzionu Gasthof Mentenwirt ve vesničce Sankt Martin pěšky. Opět až na místě jsme zjistili, že zastávka autobusu č. 270 stojí přímo před penzionem, což jsme se z informací na webu nedozvěděli. Většina zastávek na trase byla na znamení a byla popsána trochu jinak než na internetu, a tak je během cesty třeba sledovat zastávky na monitoru v autobuse a včas ohlásit tlačítkem svůj výstup. Lístky do Salcburku nás stály pro 2 osoby přibližně 660 Kč, do Sankt Michael im Lungau pak cca 900 Kč. Stejným způsobem jsme cestovali i zpět do Česka.
Jak to bylo s parkováním?
Cestovali jsme hromadnou dopravou, a tak jsme parkování řešit nemuseli. Všimla jsem si ale, že parkoviště pro vozy hostů se nachází přímo před penzionem a další menší parkoviště pak leží z boční strany. Využití hotelových parkovišť je v rámci balíčku zdarma.
Kde jsme se ubytovali?
Penzion Gasthof Mentenwirt leží ve vesnici Sankt Martin na dosah krásné přírody rakouských Nízkých Taur. Už při příjezdu nás nadchla atmosféra horské vesničky, kterou tvoří zdobené domy v alpském stylu, kravičky a koně na pastvinách, vysoké hory rozprostírající se všude kolem i čerstvý a svěží vzduch. Rychle jsme zjistili, že v obci se každý s každým zdraví – místní i turisté, což byl pro nás příjemný kontrast oproti městu.
Samotný Penzion Gasthof Mentenwirt jsme díky navigaci našli snadno. Při příchodu nás přivítal slovensky mluvící pan recepční, takže jsme nepotřebovali ani cizí jazyky. Pan recepční se o nás během celého pobytu staral opravdu příkladně. Během check-inu nám sdělil všechny užitečné informace k ubytování a zavedl nás do pokoje. Dále nás vyzbrojil brožurkami s tipy na výlety a skvěle nám poradil, kde všude je možné využít slevovou kartu Lungau Card, která je součástí pobytového balíčku. Půjčil nám také brožurku s jízdními řády a trasami autobusů po okolí, kde byly informace mnohem přesnější než na internetu. Pan recepční nás navíc upozornil také na to, že se slevovou kartou máme levnější i cestování hromadnou dopravou po okolí.
Náš pokoj se nacházel v prvním patře a byl vybaven manželskou postelí z borovicového dřeva, nočními stolky a dvěma křesly se stolkem. Na stěně visel televizor s rakouskými programy a v chodbičce pokoje stály dvě šatní skříně. Samozřejmostí byla moderní a čistá koupelna se sprchovým koutem, toaletou, fénem a umyvadlem s velkým zrcadlem a skříňkami. K dispozici jsme měli dvě velké osušky a tři ručníky. Jediné, co mi na pokoji scházelo, byla lednička. Náš pokoj byl otočen do ulice a z okna jsme se kochali výhledem na okolní hory. Hostům s lehčím spánkem nicméně doporučuji na noc zavřít okno, protože silnice u penzionu je i během noci překvapivě rušná a několikrát mě vzbudila projíždějící auta. Příjemným zjištěním po návratu do pokoje z výletu bylo, že mezitím proběhl úklid.
Jak jsme se najedli v ubytování?
V rámci balíčku jsme měli polopenzi, která začínala večeří v den příjezdu. Večeře se podávaly od 18:00 do 20:00 hodin a skládaly se ze dvou servírovaných chodů bez možnosti výběru. Jídlo bylo domácí a syté, ale příliš nás nenadchlo. První večer jsme dostali rajskou polévku a špagety se smetanovou omáčkou s lungauskou slaninkou. Druhý den nám po celodenní turistice přišla vhod hustá smetanová polévka s liškami nasbíranými v místních lesích. Druhý chod byl pak karbanátek z mletého masa s hranolky a rajčatovo-cibulovým dipem.
Snídaně probíhaly od 7:30 do 9:00 hodin formou bufetu, kde se dalo podle vlastní chutě vybírat ze slaných i sladkých pokrmů. Na bufetovém stole nechyběly šunky, plátkové sýry, paštiky, vajíčka natvrdo a zelenina. Jako sladkou variantu jsme si mohli dát ovesné vločky či cornflaky, ke kterým bylo k dispozici mléko a ovocné jogurty. Nejlepší částí snídaně byly křupavé, čerstvé a voňavé housky, které jsme si vychutnali ještě teplé. Žízeň bylo možné zahnat džusem, čajem a také různými druhy kávy z kávovaru nebo horkou čokoládou.
Poslední den pobytu jsme museli kvůli časnému odjezdu autobusu vyrážet ještě před snídaní. Pan recepční byl ale velmi vstřícný a nabídl nám, že se můžeme nasnídat i dřív. Tuto možnost jsme využili jen částečně, když jsme si ráno před cestou dali jen kávu a džus. Po předešlé dohodě nám personál připravil vydatnou svačinu na cestu. Dostali jsme s sebou 4 bohatě obložené housky, 2 jablka a krabičkové džusy. Personál myslel skutečně na všechno, a tak nám zabalil i kelímky na pití a ubrousky. Pan recepční nám nabízel také jogurty (a lžičky), ale ty jsme z obavy, aby vydržely cestu v batohu, raději odmítli. I bez jogurtů jsme ale z penzionu odcházeli s velkou taškou svačiny a hlad celý den nedostal šanci.
Jak jsme se najedli v okolí?
-
Během turistiky jsme se zastavili na oběd v horské chatě Speiereckhütte stojící pod vrcholem hory Grosseck. Se servírkami jsme se bez problémů domluvili anglicky. Ochutnali jsme místní specialitu Flammkuchen, což je slaný koláč, který bych přirovnala k pizze z tenkého chlebového těsta. My jsme si dali druh Classic, jehož základ tvořil crème fraîche obložený typickou lungauskou slaninou, vajíčkem natvrdo a sýrem. Nahoře nechyběl salát z rukoly, polníčku a zálivky. Flammkuchen jsem jedla poprvé a byl výborný.
-
V Penzionu Gasthof Mentenwirt (za doplatek) i v chatě Speiereckhütte jsme pili pivo Murauer a limonády Murelli z lokálního pivovaru. Pivo mělo trochu sladší chuť než české a bylo vynikající. Limonády chutnaly také výborně – kolová limonáda s vtipnou etiketou Dracola byla chuťově k nerozeznání od slavné Coca-Coly. Z ovocných limonád Murelli jsem ochutnala pomerančovou a rebarborovo-mátovou. Obě měly příjemně osvěžující chuť.
-
Cestou zpět do Česka jsme opět přestupovali v Salcburku, kde jsme si chtěli odpočinout u kávy. V sobotu dopoledne bylo docela problematické najít kavárnu, kde bychom před usazením nemuseli dlouho čekat ve frontě. Nakonec jsme si sedli v kavárně Afro Cafe, ve které jsme si dali cappuccino a čokoládový koláč s višněmi. Tohle sladké občerstvení nám přišlo vhod. Pokud by v kavárně nebylo plno a nečekalo před ní hodně lidí na usazení, určitě bychom si v ní dali i oběd. Jídlo při pohledu do menu i na sousední stoly vypadalo lahodně a s exotickým nádechem.
Kam se vydat na výlet?
-
V okolí vesničky Sankt Martin je skutečně bohatý výběr aktivit od návštěvy letního koupaliště přes jízdu na koni a hlazení oslíků v nedalekém oslím parku až po prohlídky středověkých hradů. Nás nejvíc lákala horská turistika, a tak jsme se kabinkovou lanovkou (zastávka leží cca 250 m od penzionu) vyvezli pod vrch Speiereck. Díky slevové kartě Lungau Card jsme měli jednu cestu nahoru zcela zdarma.
-
Od stanice lanovky nás čekal technicky nenáročný výstup na samotný vrchol Speiereck. Na výstup není nutná žádná speciální výbava kromě pevných turistických bot. Mě během stoupání i následného sestupu velmi pomohly trekingové hole, ty ovšem nejsou nezbytné. Jako kancelářské myši jsme se cestou vzhůru pořádně zadýchali a zapotili, ale stálo to za to. Z vrcholu ve výšce 2 411 m se před námi otevřely fantastické výhledy do dolin hluboko pod námi i na okolní hory. Společnost nám dělaly jen mraky převalující se přes horský hřeben a krávy, které se pásly i těsně pod vrcholem hory. Kravičky zde na svazích hor skutečně všude a turistů si nevšímají, pokud od nich mají klid (nebo dokud výletník nevytáhne z batohu svačinu). Hlavně v období, kdy mají krávy telátka, je třeba se jim v zájmu vlastní bezpečnosti vyhýbat a určitě se jich nedotýkat, na což upozorňují i četné tabule.
-
Z vrcholu Speiereck jsme pokračovali po hřebeni na sousední vrchol Grosseck, kde jsme se zastavili na oběd. Celý výlet nám s četnými přestávkami na focení a s delší pauzou na oběd zabral přibližně 4 hodiny. Z vrcholu Grossecku jsme se pak svezli lanovkou do městečka Mauterndorf. Díky Lungau Card byla tato jízda opět zdarma.
-
Dominantou městečka je středověký hrad Mauterndorf, kam se s Lungau Card za vstup nic neplatí. Na pokladně je dokonce možné půjčit si audio průvodce v českém jazyce.
-
Cestou zpět do Česka jsme měli několik hodin na přestup v Salcburku, které jsme využili na procházku po břehu řeky Salzach. Město nás nadchlo svou pohodovou atmosférou, spoustou klikatých uliček s historickými domky, čistotou i fantastickým výhledem na hrad a památky přímo od břehu řeky. Do Salcburku se určitě ještě vrátíme, abychom poznali další jeho krásy.
Závěrečné hodnocení pobytu v Penzionu Gasthof Mentenwirt
Pobyt v Penzionu Gasthof Mentenwirt jsme si dokonale užili. I když se penzion nachází uprostřed typické horské vesničky v Rakousku, díky slovenskému personálu jsme jazykovou bariéru vůbec neřešili. Náš pokoj byl komfortní a strava uspokojivá. Pan recepční se o nás po celou dobu perfektně staral, vždy nám pomohl a poradil skvělé tipy pro výlety po okolí. Výhodou v rámci balíčku byla slevová Lungau Card, se kterou jsme měli vstupenky a lanovku zdarma. I když je oblast známá hlavně jako ráj zimních sportů, o nespočet možností výletů a atrakcí zde není nouze ani v létě. Příště sem rozhodně vyrazíme na více dní, abychom stihli navštívit vše, co nás v okolí zaujalo.
👍 Pobyt v Penzionu Gasthof Mentenwirt byl osobně ověřen Evou, členkou týmu Travelking, a jeho návštěvu může s klidným srdcem doporučit i vám. Další osobně ověřené hotely si můžete prohlédnout zde.
