Italové si umí vychutnat každé sousto
Italové mají svůj jedinečný styl života, skutečný la dolce vita neboli sladký život. Jsou všeobecně srdečný, pohostinný a expresivní národ. K jejich výrazovým prostředkům patří kromě řeči také rozmanitá gesta rukou. Jestliže vás Ital pozve domů na oběd či večeři, neodmítejte. Zaprvé je to velmi neslušné, zadruhé byste se připravili o skutečný společenský a kulinářský zážitek. Italové vkládají do vaření i jídla svou lásku k životu, jí pomalu, popíjí víno a povídají si s přáteli u stolu.
A protože je jídlo takovou událostí, dopřávají si také odpolední siestu. Kolem 13. hodiny se zavřou obchody, kanceláře a restaurace, aby si lidé mohli vychutnat rodinný oběd a odpočinout si. Vše se otevírá zase až kolem 16. – 17. hodiny. O to později pak Italové večeří, většinou kolem 21. – 22. hodiny, a další tradicí je večerní procházka.
V Itálii je zakotvena mnohem větší úcta ke stáří než u nás, senioři se jen zřídka ocitají v domovech důchodců. Stejně vášnivě, jako Italové milují, však také žárlí, muži jsou často nevěrní a není pak divu, že si o to víc hlídají své ženy. Žárlivost bývá s nadsázkou označována za italský národní sport, tím je však ve skutečnosti fotbal. Italská fotbalová reprezentace se stala již čtyřikrát mistry světa a v evropském měřítku patří na absolutní vrchol.
Večeře i oběd se podává v několika chodech, končí se šálkem espressa, dalšího rozšířeného italského vynálezu.
S vínem se nešetří a pizza se nešidí
Jestli milujete víno, kávu a dobré jídlo, nebojte se trochu ztratit v uličkách italských měst a vyzkoušet zdejší dobroty. Na co vše můžete narazit, se dočtete v tomto článku o italské gastronomii.
Itálie je největším světovým producentem vína, na paty jí šlape Španělsko a Francie. Důkazem, jak moc rádi Italové pijí víno, je už jen fakt, že se v restauracích neobjednává po skleničkách, ale po litrech (lze si ovšem objednat i čtvrt nebo půl litru). V supermarketech si pro změnu Italové váží chleba, prodává se na váhu, ne na počet kusů.
Ačkoliv úžasné italské kuchyni jsme již věnovali samostatný článek, nemůžeme nezmínit pizzu, italský vynález, který se v mnoha podobách rozšířil po celém světě a stal se součástí i našich každodenních životů. První pizzerie na světě vznikla v roce 1738 v Neapoli. Ne že by to předtím nikdo nezkoušel, už staří Řekové si obkládali placky z těsta zeleninou, Italové ale přišli s originálním rajčatovým základem a stvořili vlastní druh restaurace jen s pizzou. Ta původní stojí v Neapoli dodnes a nabízí tři druhy pizzy. Ačkoliv by se mohlo zdát, že pizzu Margheritu dobře znáte, takovou jako s ingrediencemi z oblasti pod Vesuvem jste ještě neměli!
Pravá italská pizza Margherita obsahuje pouze rajčata, čerstvou mozzarellu, bazalku a olivový olej.
Kulturní a umělecká velmoc
Není to náhodou, že právě v Itálii vznikla první univerzita na světě. Bylo to v Bologni v roce 1088, o 260 let dříve, než vznikla Karlova univerzita v Praze. Itálie, nesouc v sobě kulturní dědictví starověké Římské říše, nám dala během historie již spoustu géniů, objevů i úchvatných uměleckých děl. Stačí zmínit jména jako Leonardo da Vinci, Galileo Galilei či Luciano Pavarotti.
Slavnou antickou dobu dodnes připomínají sochy císařů, bohů a mýtických tvorů.
Fakta a zajímavosti
- Vidlička pochází z Itálie, protože usnadňuje požívání špaget.
- Základem jazyka se při sjednocení Itálie stalo florentské nářečí toskánštiny.
- Sopka Vesuv je stále činná, poslední větší výbuch byl v roce 1944.
- Od roku 2002 se v Itálii platí eurem, předtím byla měnou italská lira.
Trocha zeměpisu aneb sever proti jihu
Itálie je tvořena 20 státy a dvěma ostrovy, Sardinií a Sicílií. Ke sjednocení země došlo až v roce 1861 a i v dnešní Italské republice cítí lidé spíše sounáležitost se svým regionem než se zemí jako takovou. Rozdílnost mezi jednotlivými regiony je dána nejen politicky, ale také geograficky. Zatímco na severu se rozkládají Alpy a mírný podnebný pás, na jihu u Středozemního moře se země noří do subtropické oblasti. Nemělo by vás proto překvapit, že sever a jih Itálie vypadají zcela jinak. Zatímco sever je bohatší a spíše průmyslový, na jihu vzkvétá zemědělství a pohodová venkovská atmosféra. Dobrou zprávou je, že památky a turistické zajímavosti jsou rozeseté po celé délce Apeninského poloostrova. A které to jsou? Inspirujte se třeba článkem tady.
Neapol je třetí největší město Itálie, pro své architektonické památky byla v roce 1995 zapsána na seznam UNESCO.
Zajímavosti v číslech
- Do Fontány di Trevi v Říme lidé každý den nahází 3 000 euro.
- Na území Itálie najdete nejvíc památek na seznamu světového dědictví UNESCO – celkem 53!
- Hrubý domácí produkt tvoří z 65 % cestovní ruch. Dalších 7 % zabírá nechvalně známá italská mafie.
- V Itálii roste údajně 997 druhů jablek, na světě přitom existuje 1227 odrůd.
- Průměrný Ital sní ročně 25 kg těstovin.
- Celý národ vypije za rok 14 miliard šálků kávy.
